Plísně

Plísně na fasádách, sanace fasád, biocidní čištění fasád, redukce biotického napadení, sanace plísních na fasádách, odstranění plísní párou, chemické odstranění plísní, protiplísňové nátěry fasád, dlouhodobá ochrana fasád a další servisní služby je naše firma Fasádní Servis® připravena zajistit dle Vašeho přání a požadovaného rozsahu služeb dle našich interních směrnic ISIS System® a odborné licence a certifikace společnosti IICRC.

Plísně

PlísněISIS System® je posláním naší firmy, které má přispět a pomoci dosáhnout spokojenosti Vás jako našeho zákazníka a především přispět k dosažení co nejvyšší kvality provedené práce a výsledku realizace. Tato interní technologická norma naší firmy přináší maximální spokojenost Vás – našich zákazníků v plné součinnosti se zachováním etických a jakostních prováděcích čistících standardů včetně dlouhodobé udržitelnosti ochrany povrchů a svěřeného majetku.

Plísně na kontaktních zateplovacích systémech

Se stále rychleji rostoucím počtem zrealizovaných zateplovacích systémů velmi rychle narůstá i počet objektů, kde je povrch fasády zasažen poměrně masivním růstem mikroorganismů – tzv. biotického napadení s kombinací degradace (rozpadu) fasádního pojiva. Takové napadení povrchu se může objevit již v prvních letech po dokončení zateplení a ve velmi krátké době se může stát vážným estetickým a jakostním problémem z hlediska životnosti fasádní omítkoviny.

Zvýšený výskyt plísní na zateplovacích systémech ve většině případů není zapříčiněn nekvalitou použitých materiálů, špatně navrženou skladbou zateplovacího systému, nebo nekvalitou práce. Je obecně známo, že plísně se vyskytují na všech druzích podkladu bez ohledu na jejich chemické vlastnosti, a to i na materiálech jako je sklo, plech či plasty.

Příčina růstu plísní na fasádách

Biotické napadení bývá zpravidla zapříčiněno jasně danými a velmi špatně ovlivnitelnými fyzikálními a přírodními vlivy a s kvalitou podkladu nemívá přímou souvislost. Základním předpokladem růstu plísní je dostatečná a především pravidelná dotace vlhkosti. Ke zvlhčování povrchu fasády pak dochází jednak formou dešťových srážek, anebo u zateplovacích systémů běžně i kondenzací vlhkosti na povrchu konstrukce (dotace vlhkosti kondenzací je poměrně nízká, ale za to neúprosně pravidelná). Nejčastěji jsou pak postiženy fasády orientované k severu, a to zejména proto, že na takto orientované fasády působí několik nepříznivých vlivů, které k růstu plísní přispívají. Často je napadení fasád způsobeno nedostatkem dopadajícího slunečního záření, které výrazně snižuje vlhkostní bilanci na povrchu fasády a zároveň tvrdým UV zářením eliminuje růst organismů. Pokud se k tomuto faktoru přidá ještě hnaný déšť, tak jsou plísně na fasádách téměř jistotou.

Dalším problémem je větší tloušťka izolantů kde déle trvá odpařování zkondenzované vlhkosti. Ze stejného důvodu dochází ke kondenzaci častěji, než u izolantů slabších tlouštěk, nebo izolantů s horšími tepelně izolačními vlastnostmi.

Velký vliv na výskyt mikroorganismů na fasádě má i prostředí, ve kterém se objekt nachází. Pokud je v blízkosti lesní porost, stromy, husté keře, nebo vodní plocha, je podstatně větší předpoklad výskytu biotického napadení fasády. Důležitá je i volba materiálu, která může ovlivnit rychlost nástupu napadení fasády mikroorganismy. Nejnižší odolnost vůči biotickému napadení mají akrylátové omítky bez biocidních přísad, pak akrylátové omítky s biocidy, následují minerální omítky bez biocidů, dále minerální omítky s biocidem, omítky na bázi silikátových pojiv s biocidy a nejodolnější jsou silikonové mikrovláknové zpevňující omítky s obsahem speciálních biocidů.

Plísně

Vliv plísní na životnost zateplovacích systémů

Plísně působí na povrch zateplovacích systémů zejména odpadními látkami vznikajícími při metabolické přeměně (jedná se především o slabé organické kyseliny a cukry), ale také vrůstáním do štěrbin materiálů, kde potom objemovými změnami mohou působit degradaci povrchové úpravy. Obecně lze říci, že materiály většiny povrchových úprav běžně používaných na zateplovacích systémech jsou vůči tomuto působení mikroorganismů velmi odolné. Zejména pak materiály na bázi akrylátových a silikonových pojiv, které dokáží v běžných podmínkách odolat i kyselinám v nesrovnatelně vyšších koncentracích, přičemž vnitřní struktura jejich polymerních pojiv zabraňuje vzniku štěrbin, do kterých by mohly plísně úspěšně prorůstat.

Prevence růstu a ochrana proti biotickému napadení

Klíčem k prevenci růstu mikroorganismů na zateplovacích systémech je tak především volba materiálů s vhodnými chemickými vlastnostmi v kombinaci s fungicidními či fotokatalytickými prostředky. Z hlediska mechanické odolnosti je doporučeno volit zejména omítky a barvy na bázi silikonů, které svými hydrofobními vlastnostmi výrazně snižují vlhkostní namáhání fasády a díky svým difusním schopnostem umožňují snadný odchod par z konstrukce.

Mezi hlavní příčiny napadení fasád patří např. kondenzace vodních par na povrchu fasády, severní strana zateplené fasády bez přímého oslunění, stěny bez možnosti vysoušení povrchu větrem, vrostlá zeleň v blízkosti fasády, prašné okolní prostředí, zanedbaná údržba atd. Jako první organismy se objevují různé druhy bakterií, které jsou následovány kvasinkami . Následně se objevují i mikroskopické houby a plísně. Spolu s prachem vytvářejí na fasádě krustu, která zadržuje vodu. Při mrazu v zimních měsících dochází k přeměně vody v led, což má za následek narušování povrchu omítky. Dále je napadená fasáda negativně ovlivňována zejména organickými kyselinami, které produkují jak plísně, tak i plísně a bakterie rostoucí na povrchu.

Důsledkem biologického napadení fasád dochází ke zkrácení životnosti, snížení pevnosti a zvýšení nasákavosti povrchu fasády; dochází k pohledovým defektům, k šíření plísní na objekty v blízkém okolí, spory rostoucích plísní se uvolňují a při větrání se dostávají do bytů, ve kterých mohou poškozovat zdraví obyvatel apod.

Následujícím krokem sanačního postupu je usmrcení plísní a jejich mechanického odstranění. Plíseň se na napadených plochách za sucha nesmí odstraňovat, aby nedošlo ke vdechování zdraví škodlivých spor a vegetativních částí plísní a kontaminaci okolí. Napadená místa se důkladně a šetrně vyčistí a následně se aplikuje biocidní přípravek, aby aktivní složky mohly proniknout až k plísním hluboko v omítce.

Při sanaci napadeného zdiva se aplikace protiplísňového přípravku dále kombinuje s přetřením fasádní nátěrovou hmotou s přídavkem účinných biocidů působících preventivně proti opětovnému vzniku plísní . Ideální jsou v tomto případě silikonové fasádní barvy obsahující synergicky působící biocid speciálně vyvinutý k vybavení nátěrových hmot a omítkovin proti růstu hub – tzn. fungistatickým a algistatickým účinkem. Tento biocid disponuje inovační technologií ochrany účinných látek v alkalickém prostředí, před UV zářením a vyplavováním, čímž zajišťuje dlouhodobější stabilitu a efektivitu účinných látek.

Plísně

Plísně a jejich negativní vlivy

Pokud ve svém bytě či okolním prostředí jako jsou fasády (okenní špalety / okolí okenních ploch) objevíte plíseň, vězte, že použití chlóru vám nepomůže, podhoubí zůstává. Jak s nimi zatočit osvětluje RNDr. Kateřina Klánová CSc. pracuje v Centru toxikologie a zdravotní bezpečnosti ve Státním zdravotním ústavě v Praze už 37 let a věnuje se problematice plísní v interiérech.

Plísně

Co jsou to vlastně plísně?

Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které se vyznačují tím, že rostou všude tam, kde mají vhodné podmínky pro růst. Daří se jim od jara do podzimu a rozmnožují se sporami, drobnými rozmnožovacími částečkami, které se šíří vzduchem. Když spora dopadne na vlhké místo s živinami, začne klíčit, růst a vytvářet reprodukční orgány. Nárůsty plísní vznikají tam, kde spora vyklíčí, rozmnoží se.

Co plísně potřebují pro svůj růst?

Určitě vlhkost a určitou teplotu. Existuje několik tisíc druhů plísní. Některé plísně rostou od nula stupňů až do šedesáti stupňů. Teplotní spektrum, které jim vyhovuje, je široké.

Jsou plísně zdraví škodlivé?

Ano. Spory se z plísňových nárůstu na zdech uvolňují do vzduchu, a když je lidé dlouhodobě dýchají, tak u nich mohou nastat zdravotní komplikace. Jaké důsledky nastanou, záleží na imunitním systému daného jedince. Nejohroženější skupinou jsou děti a staří lidé a pak také ti, kteří mají poškozený imunitní systém a tedy vykazují nižší odolnost na spory plísní. Nejčastější zdravotní komplikací jsou alergická onemocnění. Ještě závažnější problém představují mykózy, kdy plísně parazitují a rozmnožují se v těle člověka. Celá řada plísní má schopnost, že při růstu vytvářejí těkavé organické látky, které vnímáme jako plísňový zápach. Tyto látky mají vliv na lidský organismus, dráždí ho, projevuje se to například kašlem či dráždivým pocitem v krku.

Proč se plísně ve stavbách, bytech či fasádách objevují?

Existují hlavní dvě příčiny růstu plísní v bytech. Buď se vyskytují kvůli stavební závadě, kdy do bytu například zatéká, nebo z důvodu nevhodného užívání bytu, což se stává v posledních deseti letech stále častěji, protože máme nová těsná okna. Dříve okna tolik netěsnila, takže se vzduch i při zavřeném oknu více vyměňoval. Proto je v dnešní době výhodné mít neustále otevřené okno na mikro ventilaci, aby se vzduch vyměňoval.

Plísně

Jak správně plísně odstranit?

To většina lidí a ani dokonce malíři, kteří jsou často požádáni, aby plísně odstranili, nevědí. Platí, že pokud jsou na zdech viditelné nárůsty plísní, nestačí odstranit jen jejich povrch například savem. Je potřeba plísně nejprve odstranit povrchově použitím dezinfekčního prostředku, který plísně zahubí a nakonec oškrábat postiženou vrstvu malby. Po odstranění malby je vhodné použít ještě preventivní prostředek, který zabraňuje růstu plísní na danem povrchu.

Doporučujete používat přípravky s chlorem?

Určitě ne. Přípravky s chlorem nejsou dobré, sice ihned zabíjí vše, co je na povrchu a místo ještě vybělí, ale podhoubí plísně zůstane, takže se pak plíseň může objevit znovu. Chlor navíc váže ve zdech vodu, vytváří chloridy a vlhkost sem tím pádem hůř odvětrává. Proto doporučuji raději používat přípravky bez chloru na bázi biocidních nebo fotokatalytických složek ( tyto především v exteriérech z důvodu UV záření).

Rozbor biotického napadení fasád

Vzorky fasádních omítek jsou získávány otiskovým médiem a níže uvedenou metodou dílčích analýz.

  1. Mikroskopické pozorování preparátů připravených z otiskového média.
  2. Výsev naředěných suspensí po vytřepání agarového média ve 20ml sterilního fyziologického roztoku.
  3. Determinace plísní byla provedena po izolaci plísní z agarů (ISO 16212) makroskopicky a mikroskopicky sklíčkovou agarovou metodou (mikroskop Olympus BX 41, zvětšení 400x a 1000x).

Fotodokumentace

Plísně

Plísně Acremonium strictum (vlevo), Cladosporium herbarum (uprostřed) a Trichotecium roseum (vpravo).

Rizika inhalace spor detekovaných plísní

Inhalace spor (rozmnožovacích částic plísní, které se při růstu uvolňující do ovzduší) může způsobovat alergická onemocnění u vnímavých jedinců. Mezi nejznámější alergeny patří plísně rodu Cladosporium. Mikroskopické vláknité houby – plísně mohou příležitostně způsobovat i některá další onemocnění lidí. V několika případech byl druh Acremonium strictum izolován z lidské pokožky jako původce hnisavých zánětů. Plísně rodu Cladosporium mohou způsobovat například keratitidy (zánět očí rohovky). Byly izolovány z podkožních cyst a jsou popsány i případy plicních infekcí. Trichotecium roseum produkuje trichotecenové toxiny a je považován za alergenní plíseň.

Výskyt zdravotních obtíží vždy závisí na imunologickém stavu (obranyschopnosti) lidského organismu a dávce (množství spor v prostředí) mikroskopických vláknitých hub. K rizikovým skupinám patří zejména děti a senioři.

https://www.bvv.cz/stavebni-veletrh-brno/aktuality/aktuality-2020/plisne-v-bytech-muzou-zpusobovat-alergie-i-drazdiv/

Hodnocení stavu biotického napadení

Ve vzorkách analyzované omítky jsou ve většině případů detekovány mikroskopické vláknité houby – plísně. Z výsledků provedených vyšetřením je možné usoudit, že plísně jsou příčinou tmavších skvrn na omítce. Plísně kolonizují vlhká místa staveb, nejčastěji na severních a severozápadních stranách staveb. Spolu s prachovými a polutantními mastnými atmosférickými částicemi vytvářejí na fasádě krustu, která zadržuje vodu. Při mrazu v zimních měsících a přeměně vody v led dochází k odrolování částic omítky a tak ke znehodnocování povrchu fasády. Dále ke povrchová vrstva omítky negativně ovlivňována zejména organickými kyselinami, které produkují plísně a rostoucí na povrchu omítky.

Kromě estetických nedostatků stavby a povrchu fasád mohou plísně rostoucí na venkovních omítkách způsobovat i další problémy. Spory plsní rostoucí na venkovních omítkách se uvolňují do okolních prostředí domů a při větrání se dostávají i do vnitřního prostředí bytů, ve kterých mohou poškozovat lidské zdraví. Mikroskopické vláknité houby – plísně je doporučeno z omítek a zateplené fasády systému ETICS co nejdříve odstranit a to vhodným šetrným způsobem. Z hlediska dosažení co nejdelší ochrany fasády a celkové šetrnosti vůči životnosti fasády je doporučeno provedení aplikace biocidní nebo fotokatalytické ochrany. Při práci je zapotřebí dodržovat bezpečnostní pravidla.

V případě Vašeho zájmu můžete navštívit naší fotogalerii či videogalerii a prohlédnout si ukázky našich realizací či přímo sekci ceník, kde naleznete přehled našich úkonů a jejich cenových hladin.

Děkujeme za Vaši přízeň a těšíme se na spolupráci.

Vedení firmy Fasádní Servis®