Biocidní impregnační nátěr

Biocidní impregnace, biocidní nátěr, impregnační biocidní nátěry, biocidní impregnace, biotické ochranné nátěry,  impregnace proti řasám, impregnace proti plísním, fasádní biocidní impregnace, impregnace proti biotickému znečištění, impregnace proti organickému znečištění, impregnace proti zelenání fasád, provádění fasádních nátěrů a komplexní servis fasád je naše firma Fasádní Servis® připravena zajistit dle Vašeho přání a požadovaného rozsahu služeb dle našich interních směrnic ISIS System® a odborné licence a certifikace společnosti IICRC.

ISIS System® je posláním naší firmy, které má  přispět a pomoci dosáhnout  spokojenosti Vás jako našeho zákazníka a především přispět k dosažení co nejvyšší kvality provedené práce a výsledku realizace. Tato interní technologická  norma naší firmy   přináší maximální spokojenost  Vás – našich zákazníků v plné součinnosti se zachováním etických a jakostních prováděcích čistících standardů včetně dlouhodobé udržitelnosti ochrany povrchů a svěřeného majetku.

Fasáda nejenom reprezentuje nás a naše bydlení, ale především chrání dům před mrazem, deštěm a vlhkostí. Abychom zvýšili životnost zdí domu, je potřeba o fasádu pravidelně pečovat. Když dodržíte základní rady při postupu, vydrží nátěr 10 až 12 let.

Příčina růstu plísní na fasádách

Biotické napadení bývá zpravidla zapříčiněno jasně danými a velmi špatně ovlivnitelnými fyzikálními a přírodními vlivy a s kvalitou podkladu nemívá přímou souvislost. Základním předpokladem růstu  plísní je dostatečná a především pravidelná dotace vlhkosti. Ke zvlhčování povrchu fasády pak dochází jednak formou dešťových srážek, anebo u zateplovacích systémů běžně i kondenzací vlhkosti na povrchu konstrukce (dotace vlhkosti kondenzací je poměrně nízká, ale za to neúprosně pravidelná). Nejčastěji jsou pak postiženy fasády orientované k severu, a to zejména proto, že na takto orientované fasády působí několik nepříznivých vlivů, které k růstu  plísní přispívají. Často je napadení fasád způsobeno nedostatkem dopadajícího slunečního záření, které výrazně snižuje vlhkostní bilanci na povrchu fasády a zároveň tvrdým UV zářením eliminuje růst organismů. Pokud se k tomuto faktoru přidá ještě hnaný déšť, tak jsou  plísně na fasádách téměř jistotou.

Dalším problémem je větší tloušťka izolantů kde déle trvá odpařování zkondenzované vlhkosti. Ze stejného důvodu dochází ke kondenzaci častěji, než u izolantů slabších tlouštěk, nebo izolantů s horšími tepelně izolačními vlastnostmi.

Velký vliv na výskyt mikroorganismů na fasádě má i prostředí, ve kterém se objekt nachází. Pokud je v blízkosti lesní porost, stromy, husté keře, nebo vodní plocha, je podstatně větší předpoklad výskytu biotického napadení fasády. Důležitá je i volba materiálu, která může ovlivnit rychlost nástupu napadení fasády mikroorganismy. Nejnižší odolnost vůči biotickému napadení mají akrylátové omítky bez biocidních přísad, pak akrylátové omítky s biocidy, následují minerální omítky bez biocidů, dále minerální omítky s biocidem, omítky na bázi silikátových pojiv s biocidy a nejodolnější jsou silikonové mikrovláknové zpevňující omítky s obsahem speciálních biocidů.

Plísně a jejich negativní vlivy

Pokud ve svém bytě či okolním prostředí jako jsou fasády (okenní špalety / okolí okenních ploch) objevíte plíseň, vězte, že použití chlóru vám nepomůže, podhoubí zůstává. Jak s nimi zatočit osvětluje RNDr. Kateřina Klánová CSc. pracuje v Centru toxikologie a zdravotní bezpečnosti ve Státním zdravotním ústavě v Praze už 37 let a věnuje se problematice plísní v interiérech.

Co jsou to vlastně plísně?

Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které se vyznačují tím, že rostou všude tam, kde mají vhodné podmínky pro růst. Daří se jim od jara do podzimu a rozmnožují se sporami, drobnými rozmnožovacími částečkami, které se šíří vzduchem. Když spora dopadne na vlhké místo s živinami, začne klíčit, růst a vytvářet reprodukční orgány. Nárůsty plísní vznikají tam, kde spora vyklíčí, rozmnoží se.

Co plísně potřebují pro svůj růst?

Určitě vlhkost a určitou teplotu. Existuje několik tisíc druhů plísní. Některé plísně rostou od nula stupňů až do šedesáti stupňů. Teplotní spektrum, které jim vyhovuje, je široké.

Jsou plísně zdraví škodlivé?

Ano. Spory se z plísňových nárůstu na zdech uvolňují do vzduchu, a když je lidé dlouhodobě dýchají, tak u nich mohou nastat zdravotní komplikace. Jaké důsledky nastanou, záleží na imunitním systému daného jedince. Nejohroženější skupinou jsou děti a staří lidé a pak také ti, kteří mají poškozený imunitní systém a tedy vykazují nižší odolnost na spory plísní. Nejčastější zdravotní komplikací jsou alergická onemocnění. Ještě závažnější problém představují mykózy, kdy plísně parazitují a rozmnožují se v těle člověka. Celá řada plísní má schopnost, že při růstu vytvářejí těkavé organické látky, které vnímáme jako plísňový zápach. Tyto látky mají vliv na lidský organismus, dráždí ho, projevuje se to například kašlem či dráždivým pocitem v krku.

Proč se plísně ve stavbách, bytech či fasádách objevují?

Existují hlavní dvě příčiny růstu plísní v bytech. Buď se vyskytují kvůli stavební závadě, kdy do bytu například zatéká, nebo z důvodu nevhodného užívání bytu, což se stává v posledních deseti letech stále častěji, protože máme nová těsná okna. Dříve okna tolik netěsnila, takže se vzduch i při zavřeném oknu více vyměňoval. Proto je v dnešní době výhodné mít neustále otevřené okno na mikro ventilaci, aby se vzduch vyměňoval.

Jak správně plísně odstranit?

To většina lidí a ani dokonce malíři, kteří jsou často požádáni, aby plísně odstranili, nevědí. Platí, že pokud jsou na zdech viditelné nárůsty plísní, nestačí odstranit jen jejich povrch například savem. Je potřeba plísně nejprve odstranit povrchově použitím dezinfekčního prostředku, který plísně zahubí a nakonec oškrábat postiženou vrstvu malby. Po odstranění malby je vhodné použít ještě preventivní prostředek, který zabraňuje růstu plísní na danem povrchu.

Doporučujete používat přípravky s chlorem?

Určitě ne. Přípravky s chlorem nejsou dobré, sice ihned zabíjí vše, co je na povrchu a místo ještě vybělí, ale podhoubí plísně zůstane, takže se pak plíseň může objevit znovu. Chlor navíc váže ve zdech vodu, vytváří chloridy a vlhkost sem tím pádem hůř odvětrává. Proto doporučuji raději používat přípravky bez chloru na bázi biocidních nebo fotokatalytických složek ( tyto především v exteriérech z důvodu UV záření).

Hlavními vlastnostmi biocidní impregnace jsou

• likvidovat zbytkové organické nečistoty
• likvidovat hlubinné zbytkové zárodky plísní a sporů
• sjednocovat a snižovat savost podkladu
• prodlužovat životnost povrchových úprav
• snížit riziko barevných odchylek vrchních vrstev fasády

Impregnace je zcela logicky nejdůležitějším krokem při natírání fasády z hlediska přípravy povrchu. Je zapotřebí natřít opravdu každý kousek povrchu, jinak hrozí (zejména u starších fasád) vysoká sprašnost podkladu a již do roka nebo dvou se může začít nátěr odlupovat. Po pečlivé penetraci se již nanáší vybraná fasádní barvu nejméně ve dvou vrstvách.

Biocidní impregnace – přípravek obsahuje fungicidní a algicidní látky s likvidačním účinkem proti plísním a řasám různého původu. Používá se zejména v koupelnách, prádelnách, sklepech, v prostředí s trvale vysokou vlhkostí, v sanačních systémech apod. Slouží k sanaci napadených vápenných, vápenocementových a sádrových omítek, zdiva, sádrokartonových, sádro vláknitých, dřevotřískových a dřevovláknitých desek, betonu, kamene, tapet a dalších materiálů v interiéru i exteriéru. Neobsahuje anorganicky vázaný chlór, který by způsoboval vznik nežádoucích hygroskopických solí vedoucích k zasolování a následnému zvyšování vlhkosti podkladu. Je bezbarvý a nemá bělící účinky.